|
VioletSolution's Journal
About my little self...
|
|
World Of Warcraft
|
November 05, 2008, 05:03:am
|
|
Od včerejška jsem začala hrát WOWko 
Už jsem to nějak nemohla vydržet a dostala jsem chuť zase se nechat vtáhnout do nějakého herního světa. A protože LineAge II mi už začíná připadat "jednotvárná", rozhodla jsem se opět zkusit právě WOW 
Hraju na serveru Sargeras, za Hordu - rasa Undead.
Jsem zvědavá, na jak dlouho mě to chytne tentokrát
A mám tu pro vás 'anketku' - WOW nebo LINEAGE II ?
|
|
|
Zombina and the Skeletones
|
November 01, 2008, 07:59:am
|
|
Hooooraaay!
Dneska jedeme na koncert kapely Zombina & the Skeletones Už se těším, až je uslyším "live"
Jsem zvědavá, s kolika lidmi se tam potkám (a kolik lidí půjde na elektro akci, která je dnes v jiném klubu), ale řekla bych, že tam bude docela nával.
Hrozně se těším 
Mood: OK
Music: none
|
|
|
Virus
|
October 30, 2008, 12:40:pm
|
|
Mám v PC virus či nějakýho podobnýho zmetka 
Na internet můžu a můžu i pracovat s programy, ovšem to "cosi" mi nedovolí otevírat složky - když chci otevřít nějakou složku, vyskočí na mě chybové hlášení, že "v aplikaci EXPLORER.EXE došlo k chybě a je třeba ji zavřít". A dál mě to nepustí Takže se snažím všemožnými programy vyhrabat ten "vir", ale zatím se nějak nedaří... tak snad se to nesesype uplně, to bych vážně nepřežila 
Mood: surviving
Music: none
|
|
|
And days are passing by...
|
September 30, 2008, 01:33:pm
|
|
Nuže.
Je čas za jistým obdobím udělat tlustou černou (v našem případě bílou) čáru.
Můj přítel je od včerejška můj "ex", takže jsem zase volná a můžu zase žít, aniž by následovaly otázky, kolik si toho pamatuju a kolik jsem toho vypila :P
Nemám náladu věčně řešit patetický bláboly AKA "bolí mě srdíčko, když takhle moc piješ" a vůbec řešit nějaký "hluboký citový vazby".
Nechci. Jsem svá a vždycky budu.
Za druhé - Amadei je dvanáctinásobným tatínkem, miminkům už začíná růst kožíšek a za několik dní by měla začít koukat. Fotky budou brzo 
Zároveň - kdybyste chtěli potkaní mládě, určitě dejte vědět, máme ještě dva nebo tři volné prcky, co čekají na páníčka (k odběru budou za měsíc).
Za třetí - 10. října mám narozeniny, gratulace přijímám buď skrze vzkazy a nebo osobně na akcích v podobě panáků 
Toť ve stručnosti nejdůležitější dění dnů přítomných
Mood: OK
Music: HorrorPops
|
|
|
Trocha sobotní nostalgie...
|
June 07, 2008, 02:27:pm
|
|
Nějak mě dneska chytá nostalgie...
Stále jsem ještě trochu nemocná, takže jsem doma, píšu si cosi na blogy a ani nevím proč vlastně, ale s Luciferkou tak trochu vzpomínáme, jaké jsme byly a tak.
Vzpomínám na časy, kdy jsem koketovala s okultními vědami, když jsem později přišla k metalu a ještě o něco později k něčemu, co se tehdy pro mě nazývalo GOTHIC...
Malá holka, co objevuje svět...
Ale víte, že to vůbec nebyly zlý časy? V tý době jsem měla svůj malej černej svět, ve kterém jsem byla spokojená.
Samozřejmě, změnila jsem se – změnila jsem se (dovolím si říci) k lepšímu. Ale tamty časy měly svoje kouzlo.
Pohybuju se teď mezi jinými lidmi a s nimi ke mě přichází něco, co jsem tehdy neznala. Není to jenom "ta opravdová" goth muzika, ale tak nějak celkově... Není dobré se měnit kvůli ostatním lidem, ale každý člověk, se kterým se nějaký čas stýkáte, ve vás něco zanechá. Což je samozřejmě dobře, že ano.
Chci tím vším jen říct, že poslední dobou jsem tak nějak "jinde". Někde výš? Asi ano. Hodně se teď zajímám o muziku, kdežto tehdy jsem ani moc hudbu neposlouchala. Ta muzika je jednoduše krásná (věc názoru, jasně).
A je to z velikánský části právě tahle hudba, co mě dostává dál.
Dneska si tak pročítám všechny ty (většinou) otřesné blogy slečen ve věku 14 – 17 a uvědomuju si, že kdysi jsem na této... "úrovni"... byla taky. Tedy budiž mi k dobru, že můj blog alespoň nevypadal kýčovitě a nepřetékal krví
Ale... člověk si takhle připomene, jak se mění. Uvědomuju si, že to, co pro mě bylo "zaručeně pravdivý" v 18 letech, teď považuju za kraviny. Uvědomuju si to, že jsem (mluvíme-li o Gothice) věděla prd. Ale když teď zpětně vidím, že někteří jiní dělají přesně totéž, co já v jejich věku, hrozím se toho, jak uboze to na mě působí. Vidíte – proto tamty časy měly svoje kouzlo...
A... co říci? Už toho mnoho nezbývá, podstatné bylo vyřčeno.
Jen – je mi teď hloupé kritizovat něco, co jsem v jistém věku prosazovala taky. Ale alespoň nejsem takovej srab, abych to popírala. Bylo to, patří to ke mě a nedá se s tím nic dělat. Dělám si z toho většinou sama legraci, ale chvílema mě to sere, to vám povím.
Chtěla bych občas tak nějak "začít znova". Uplně od začátku; vzít to prostě za jinej konec. Ale kdybych se čas vrátil zpátky, bylo by to naprosto stejné... protože minulost se nemění.
Pokud jste dočetli až sem, tak jste machři
Tak už vás nebudu dál mučit svými momentálně lehce zmatenými myšlenkovými pochody, tohleto prozatím stačilo.
Adelaide C.
Mood: *vzpomínky*
Music: End Of Green
|
|
|
